Téma: Samé problémy
Zdravím, po dlouhé době zase píšu. Poslední dobou se mi kupí samé problémy, jeden za druhým. Ve škole propadám z matiky, strašně mě to štve a zároveň mrzí. Tomu učivu v tom předmětu vůbec nerozumím. Už jsem zkoušela se různě lidí ptát na doučování ale lidi mě vždycky odmítli. Buď to ty lidi taky neumějí a nebo mi pomoct nechtějí, nechtějí semnou ztrácet čas. Doma to před všema tajím, když se mě začnou ptát co mám z matiky, vždycky začnu lhát a řeknu že 4. Pravdu říct nemůžu, rodiče by mě zabily. Matika mi nikdy nešla ani na základce mi nikdy nešla ale tam jsem vždycky prolezla aspoň na 4 ale tady už to ani na tu 4 nedávám. Bojím se toho dne kdy mi dají za první pololetí vysvědčení, nevím co ten den budu dělat. Dost mě to děsí ta představa nad tím. Napadlo mě vůbec nepřijít domů ale tím se mi nic nevyřeší a navíc je to hloupost. Do toho jsem ještě dostala třídní důtku za kterou nemůžu protože jsem jí dostala neoprávněně. Dostala jsem jí za to že mi spolužák spálil ruku. Co pak za to můžu, že mi jí popálil? ! Asi zřejmě jo! Fakt jsem na tohle hodně naštvaná že jsem trestaná z něčeho za co vůbec nemůžu. No a to mám doma jako tohle vysvětlit jak? Jsem to radši taky neřekla. A ještě mám poznámku za pozdní příchody do školy, za to si už můžu sama. Z tohodle všeho se strašně nervuju. Ani domu se nemůžu jít uklidnit protože ani doma není klid. Zkrátka potřebovala bych se někde uklidnit ale nemám kde. Doma je máma permanentně vlastně dennodenně naštvaná a furt jenom řve. To mi moc na nervech nepřidá. Ale zase jí chápu, má moc starostí a je z toho všeho strašně moc vyčerpaná. Potřebovala by si nutně odpočinout, dát si dovolenou ale při svých starostech si ji nemůže ani dovolit. A pak když do těch jejích starostí přijdu já ještě se svýma problémama… No to si asi domyslíte. Jsem totálně zničená a unavená.
Reakce čtenářů
Tady bych se řídil postupem "jak sníst slona" - no, po kouskách.
Nejpalčivější bude asi ta matematika. Už jsem "nějakou dobu" ze školy, ale jestli to chápu správně, v pololetí pětka není problém a pokračuje se dál, problém je až na konci roku, je to tak? Takže máš půl roku čas to dohnat.
Řešení vidím v doučování, ideální by byl nějaký student technické vysoké školy nař. ČVUT (inzerát bych dal na nástěnku na VŠ kolejích, jestli v tvém městě nějaké jsou). Jednak by student mohl být levnější a pak s s ním budeš asi lépe rozumět, než s nějakým xy letým "páprdou" (předpokládám, že všichni nad 30 ti přijdou "děsně starý" : D). Já potřeboval doučování, když jsem byl sám na VŠ a od studentky mi to právě hodně sedlo. Samozřejmě to bude vyžadovat pomoc rodičů, minimálně finanční, neb asi to žádný ze studentů nebude dělat pro tvoje modré oči. I když můžeš využít toho, že jsi holka, nějakého kluka bys možná mohla nalákat někde na seznamce, ovšem dlouho to zadarmo dělat nebude chtít a dříve nebo později bude chtít zaplatit jinak, nicméně pár hodin bys mohla takhle "urvat".
Ten zbytek je problém je, pokud to tak vidí rodiče. Bohužel, pokud jsou rodiče "nespolupracující typy" (bohužel jsem to měl stejně), bude to obtížné, nicméně čím dříve do toho "řízneš", tím menší ten slon ke konzumaci bude.
Věk: 88
Město:v lesích, u vody, na horách
Normal 0 21 MicrosoftInternetExplorer4 /* Style Definitions */ table. MsoNormalTable {mso-style-name: "Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size: 0; mso-tstyle-colband-size: 0; mso-style-noshow: yes; mso-style-parent: ""; mso-padding-alt: 0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin: 0cm; mso-para-margin-bottom: . 0001pt; mso-pagination: widow-orphan; font-size: 10.0pt; font-family: "Times New Roman"; } Ahoj slečno, doma žádná změna, pamatuji cos v létě psala, podobně. Alespoň v létě jsi si mohla odpočinout, škoda. Nenech matku na Tebe křičet, to ani za 5tku; ), to je toho: ) Řekni jí dosti hlasitě, ať se chová, aspoň chvíli, trochu normálně! : ) Máš/nemáš svůj pokoj? Nejde se zavřít? Já si dal na dveře, v 16ti, fabku: -) Protože rodiče zpravidla nejdou převychovat…
Sesypalo se toho na Tebe moc: původní škola, spolužáci, nová škola, učení, důtky, otec, matka, … krátké poradění tady, sebelépe myšlené a promyšlené, Ti život nezmění. Jak už Ti v létě psala Liška hodná, musíš se především Ty o svůj život postarat. Ale jak? Když rodiče místo pomoci cérce, ji ničí… ?
Jak jsem Ti já psal v létě, bylo by dobré o každém trápení Tvém si hodně povídat, o každém jednotlivě a tak dlouho než se umenší, nebo překoná, nebo odstraní, nebo nějak jinak zvládne: ) Přečti si poslední mou červencovou větu.
Věk: 88
Město:v lesích, u vody, na horách
[Samé problémy, ano; ) - Nevím co za splašené formátování se tu vložilo, 2. pokus, a poslední: ]
Ahoj slečno, doma žádná změna, pamatuji cos v létě psala, podobně. Alespoň v létě jsi si mohla odpočinout, škoda. Nenech matku na Tebe křičet, to ani za 5tku; ), to je toho: ) Řekni jí dosti hlasitě, ať se chová, aspoň chvíli, trochu normálně! : ) Máš/nemáš svůj pokoj? Nejde se zavřít? Já si dal na dveře, v 16ti, fabku: -) Protože rodiče zpravidla nejdou převychovat…
Sesypalo se toho na Tebe moc: původní škola, spolužáci, nová škola, učení, důtky, otec, matka, … krátké poradění tady, sebelépe myšlené a promyšlené, Ti život nezmění. Jak už Ti v létě psala Liška hodná, musíš se především Ty o svůj život postarat. Ale jak? Když rodiče místo pomoci cérce, ji ničí…?
Jak jsem Ti já psal v létě, bylo by dobré o každém trápení Tvém si hodně povídat, o každém jednotlivě a tak dlouho než se umenší, nebo překoná, nebo odstraní, nebo nějak jinak zvládne: ) Přečti si poslední mou červencovou větu.
