Téma: Vyhrál jsem miliardu, musím ji utratit do měsíce. Za co?

Pár milionů bych rozdal nejbližším (rodina)

- pár milionů bych dal na Klokánky, kojeňáky (pokud už by nebyly v tu dobu zrušené) apod.

a jinak:

- nemovitosti

- akcie

- podílové fondy

Ty nemovitosti jsou v pohodě, ale co se týče ostatního, tak bych určitě neinvestoval jen do jedné věci, ale do více, aby pokud by se stal průser, abych nepřišel o všechno.

Stejně bych si nechal poradit od odborníků. Neinvestoval bych bez rozmyslu podle sebe, když tomu nerozumím.

Udělala bych to samé.... měla bych radost, že oni mají radost a ještě by mi zbylo.

gratuluji, jako vtip je to dobre...

 To není vtip, Elzo! To je úvaha. Já si nedělám srandu. To bych si, ale vůbec nedovolil.

A něco třeba na charitu....

Ty zvíře

No dyť jsi vlastně medvědice, tak Tě to ani nemůže rozhodit

Avatárku, jaká medvědice??? Já jsem bílý LEV!  

Jdu se zahrabat 5 metrů pod zem

  V tomhle počasí? Avatárku?   a 5 metrů?

On myslí s tím pytlem peněz asi

 Tak to mu pomůžeme, že bílý medvěde?  

  Ještě by s těmi penězi topili.  

Utrácet rozumně je nuda, to děláme celej život....

Jak já bych utratil miliardu korun? Avatárek, nám vlastně dal návod, jak moudře a účelně utratit  peníze. Nezapomněl bych také na dětské domovy a útulek pro psy. Pak bych sebral svůj notýsek, kde mám napsaná své sny a přání. Splnil bych si je, a po měsíci dopsal další sny a přání. Protože, když člověk nemá sny a přání, tak vlastně ani nežije.

„Většina budoucích snů, tužeb a přání se vyplní až tehdy, když jsme opravdu šťastní a spokojení samy se sebou a se světem, který nás obklopuje. “

„Život bez snů není opravdový život. “ Anette – Smoley

„Lidé mají v zásadě jen dvě přání: zestárnout a přitom zůstat mladí. “ Peter Bamm

„Umění vyvolává přání uskutečnit sen. Dává důvěru, že ten sen uskutečnitelný je. “ Jiří Mucha

Osobní kronika snů a splněných přání.

Investovala do zdravotnictvi a koupila kus pralesu - na zachranu nasi planety. A ten maly zbytek pro nejblizsi.Mozna bych i uvazovala o zachrane zvirat-pred vyhubenim.

Něco rozdala a za zbytek si koupila ostrov někde u rovníku, kde je teplo a korálové útesy. A všechny lidi co mám ráda bych tam pozvala bydlet. Živili by jsme se zemědělstvím a chovem, nikam by jsme nespěchali, neplatili daně, žádné zaměstnání, politici, prudiči, pouze pohoda, klídek.....

Nechci být skeptik, ale za chvíli bys z toho ostrova měla to samé, co tady,   protože lidi, které máš ráda teď, by se najednou začali měnit a měnila by ses i Ty. Kdepak, to bys tam musela být úplně sama a to by se Ti zase stýskalo. Já chtěla být kdysi poustevníkem. A ani bych k tomu žádné miliony nepotřebovala. Mít ďouru ve skále, venku ohníček, chodit někam k potůčku chytat pulce a polykat je, nevím totiž jestli jsou v potůčku ryby, (jé nejdou smajlíci, asi se to předělává, ) no tak tedy u těch pulců jsem zkončila. Jinou potravu bych neměla, protože bych králika nezabila. No ty houby ještě a chroustala bych kořínky.

Ale co se týče otázky, tak miliarda je pro mne suma nepředstavitelná a také si myslím, že z té ta charita dělá snadno, jak psala Barča, a ještě by toho zbylo dost. Ale co byste dělali, kdybyste vyhráli jen milion? I to je dost peněz, co by vám spadlo ko klína. Také byste napřed pomysleli na charitu, a až potom na sebe? Ale upřímně, jinak nemá otázka smysl. Zpytujte své svědomí doopravdy.    

  Dagmon, nebuď skeptik. Já tu miliardu nemám a nikdy mít nebudu ale i tak jsem na světě ráda a považuji se za šťastného člověka.

Co se týká té charity Dag, na to nemusím vyhrát milion. Podporuju je už tím, že od nich kupuju drobné dárky, ruční práci. Taky různé ozdůbky, polštářky s bylinkama....jejich obchůdek je jeden z nejhezčích.

Ale ano Barčo, přesně tak jsem to myslela. Dokavaď máme málo, jsme schopni dělat dobré skutky. Proč si myslíš, že se pořádají celosvětové sbírky, i tady je myslím to "Kuře", jednou za rok a celý večer tam obyčejní lidé posílají po stovkách i méně, utrhnou si to od huby, jak se říká. Kdyby se měli spoléhat jen a jen na boháče, tak by nevybrali ani třetinu finálového obnosu. Chudých je nekonečně více a ti jsou nesrtovnatelně štědřejší, než boháči. Chudí to dělají proto, že chtějí pomoci, bohatí proto, že se chtějí zviditelnit. A v tom je obrovský rozdíl. Když dá chudák, který živí rodinu, platí nájem a má náklady na život nemalé a vydělává měsíčně deset tisíc, tu stovku, a člověk, který má milióny na kontě je velkým podnikatelem, nebo jinak mocným v tomto světě, a ten dá okázale šek se sto tisíci a má z toho ještě slávu, tak kdo si myslíš, že dá víc a kdo z těch dvou by si zasloužil uznání a úctu?

Ale ano Barčo, přesně tak jsem to myslela. Dokavaď máme málo, jsme schopni dělat dobré skutky. Proč si myslíš, že se pořádají celosvětové sbírky, i tady je myslím to "Kuře", jednou za rok a celý večer tam obyčejní lidé posílají po stovkách i méně, utrhnou si to od huby, jak se říká. Kdyby se měli spoléhat jen a jen na boháče, tak by nevybrali ani třetinu finálového obnosu. Chudých je nekonečně více a ti jsou nesrtovnatelně štědřejší, než boháči. Chudí to dělají proto, že chtějí pomoci, bohatí proto, že se chtějí zviditelnit. A v tom je obrovský rozdíl. Když dá chudák, který živí rodinu, platí nájem a má náklady na život nemalé a vydělává měsíčně deset tisíc, tu stovku, a člověk, který má milióny na kontě je velkým podnikatelem, nebo jinak mocným v tomto světě, a ten dá okázale šek se sto tisíci a má z toho ještě slávu, tak kdo si myslíš, že dá víc a kdo z těch dvou by si zasloužil uznání a úctu?

Já bych se poklonila té anonymní mase chudých lidí... Takže to dělám alespoň tímto způsobem. Jak vidím je jich mezi námi spousta.

Vždyť já vím že nemáš a mít nebudeš. Na Tvou odpověď jsem reagovala pouze potencionálně. A chápu, že jsi šťastna, to je přece jasné.

A ještě Vám k tomu něco řeknu, je to opravdu zažité, ne fantazie. Znala jsem před lety dva lidi. Byli to přátelé na život a na smrt. Znali se víc jak třicet let, od školních lavic. V důchodu se nudili a začali spolu chodit do kasína hrát na těch strojích. No a protože měl jeden z nich přece jen trochu větší důchod, tak většinou strkal peníze do té ďoury on a střídali se u toho stroje, jednou ty pak zase já. Někdy i vyhráli a poctivě se o výtěžek dělili. No a jednoho dne se stalo neuvěřitelné a najednou všechno začalo drnčet řvát a svítit, a oni vyhráli tu největší možnou sumu, co snad nikdy nikdo nevyhrál. Jack-pot, se tomu říká? Já nevím ani jak se to píše. Šlo asi o deset miliónů franků, to ještě eura nebyly. Napřed se ale z toho stroje vysypalo rovnou ven, na zem, všechno, co v něm bylo a stroj chrlil a chrlil. V herně se zastavil provoz. To si ti přátelé rozdělili s tím, že až dostanou šek, tak to bude zrovna tak. Jenomže ouha, to už nebylo o tisícovkách, ale o miliónech. No nebudu to protahovat. Začal spor o to, kdo má na celou výhru nárok. Protože jeden do stroje peníze strčil a ten druhý mačkal tlačítka, takže v tu chvíli, kdy se strefil, byl u stroje ten, co tam peníze nevložil. Ani nemusím nic dopisovat, že ne. Všichni si to dovede představit. Spor se táhl mnoho měsíců a bylo to tak pohádkově nepředstavitelné, že to nakonec bylo v televizi, proto o tom vím. Už si to dobře nepamatuji, ale myslím, že daleko větší sumu získal ten, který do stroje investoval. I když to bylo jen pár franků. No a oni dva, málem se povraždili. Kdepak peníze, to je metla lidstva. A všechna krásná předsevzetí, která se dělají v momentě, kdy jste chudí, vezmou za své, sotva se k penězům dostanete. Tedy myslím tímto způsobem, jak bylo řečeno, náhle vyhrajete obrovskou sumu.  

On totiž ten mozek najednou začně fungovat úplně jinak, to byste se nestačili divit....  

  Peníze kazí charakter.

No vidíš a to bylo přesně to, co jsem mínila.

Vím, že tohle téma je už včerejší, ale přesto bych si chtěla o něm zameditovat. Jo, všechno, co bylo napsáno je možné s penězi udělat. Zabezpečit velmi dobře rodinu, sebe na další roky, charita - ale jen pro ty, co si to opravdu zaslouží - takže děti a možná senioři. Něco bych investovala do sebe - zdraví, krása, bydlení.... . A hodně bych zainvestovala do prožitků. Protože to, co prožijeme, tak to nám ani ekonomická krize nevezme. Ale asi by z té miliardy pořád něco zbývalo. A měsíc je fakt krátká doba....takže co s tím???? Zlato, diamanty, pozemky......ale jinak je to na to, aby ses z toho člověče zbláznil, protože je to neřešitelná situace......takže ty prachy radši vem a spal, protože duševní zdraví je nade vše.....

Letěl bych na měsíc!