Téma: Náhlé zbohatnutí - dělali byste nadále svou práci?

To je roztomilé téma. odzkoušela jsem si všechny varianty - nemít v kapse víc než 5 korun a dělala jsem svou práci,   byla jsem v situaci, kdy mi práce dobře pokrývala mé výdaje a pracovala jsem, byla doba, kdy jsem se dostala k takové sumě, kterou bych asi nikdy nebyla schopna ani našetřit, ale vlastně ani vydělat, bt to nebyly miliardy… a nikdo zvenku to nepoznal, ve své práci jsem za posledních 8 let nevynechala ani jediný den, pokud to byylo nezbytné, přesouvala jsem, ale nevynechala.   Jediným důvodem, kdy se něco posouvá je nemoc…  A co bych s takovou částkou udělala? koupila jsem mamince byt pořídila si ještě jednoho koníčka a opravila co bylo třeba opravit. Trochu se nechala okrást a trochu jsem pomohla přátelům. Něco odložila pro dítko na pak a na horší časy mám 4 jeansy dvoje gumovky do stáje /vyložená rozmařilost, stačily by jedny a tři stará auta, která potřebuji k práci… na dovolené jsem byla na Slovensku a bylo tam parádně a v Litvě, protože to tam miluju a mám tam velmi blízké přátele… a pojedu tam zas, tak jak tam jezdím už 25 let. A jednou, jednou se možná pojedu podívat do Afriky na divoká zvířata a do Equadoru a Peru za památkami jednou… až bude čas a chuť a příhodná konstelace

Než bych si rozmyslela co s tím, tak bych se určitě probudila   

     Tak si představuji, kdyby se výhra počítala na miliony, tak bych koupila firmu i se šéfem a to si piš, že bych do té hokny chodila!   No a kdyby se to počítalo na miliardy, tak bych to s rodinou procestovala°°°°°°°°°°° Ale já už vyhrála víc, mám štěstí v lásce a co nevyhraji, zarobím.

Tak já se chystám prchnout z aktuální práce i bez výhry Ale do práce bych chodila snad skoro za každých okolností, poněvadž pocit zbytečnosti a nudy už nechci nikdy zažít.

Peníze bych použila na potřebné věci, běžný rozpočet, opravy, výpravy a tak.

Pro mě je důležité zajistit a pomoct rodině. Potom přátelům a potom případně dalším potřebným. Myslím si, že člověk sám nemůže být z velkého obnosu pěněz šťastný a proto bych se podělila s ostatními, dle předchozího výčtu. Takže tak

ja bych to hlavne nikomu nerekl. hlavne ne doma. Maximalne rodicum.

Ale urcite bych porad pracoval, mozna bych ale zacal, vlastne urcite, podnikat. Moznosti mam, jen mi chybi par penez.

Tak já bych taky určitě pracovala dál, ale využívala bych toho, že nemusím počítat každou korunu a přemýšlet, jestli si můžu dovolit to či ono, takže pokud by mě práce přestala bavit, prostě bych odešla a hledala si něco, co mě bude bavit. Peníze bych použila hlavně na cestování a zážitky, protože ty mi nikdo nevezme, koupila bych si byt, mámě bych koupila nějaký pěkný domek na důchod - prostě každému z rodiny bych splnila nějaké přání a zbytek bych procestovala.

Já bych nejdřív finančně zabezpečila rodinu, výdaje nezbytné, domek, atd. založila bych nějakou nadaci pro postižené děti a jejich rodiče, moc dobře vím jak je péče finančně náročná…(osobní rodinná zkušenost)samozřejmě že bych se sponzorsky podílela, naučila bych se pořádně anglicky a rok bych v kuse cestovala po světě…a pak určitě pracovala, jen nevím přesně co bych dělala, něco užitečného pro lidi a taky  něco, co by mě i bavilo.  

Moc pekne tema.

Ja mam jasno. Urcite bych nebyla ve stavajici praci, sice jsem na managerske pozici, ale stejne bych nejradeji byla sama svym panem. Tudiz ja bych si otevrela svou vlastni spolecnost a podnikala ve velkem. Uz presne vim v cem, jakym zpusobem i kde, zatim jen ty finance postradam Ale casem prijdou taky, takze ja mam v tom jasno. Takze pro mne by vetsi penize znamenaly vice prace, ale take vetsi radost a svobodu a hezkybych si je rozmnozila…

Při čtení tohoto článku mě napadlo…byli by to jen cizí lidi, co by zkoušeli vyzískat od výherce? Nerozbilo by to nakonec i do té doby dobré rodinné vztahy? Myslím tím širší rodinu, ne ty nejbližšší, kterým by člověk pomohl aniž by žádali…

Jáj, to vím přesně PRo mě malý domeček, krávu, slepice. a obří zahradou. rodině každému pořádné bydlení a nějaký pořádný vklad do života.

a práci? Jo, myslím, že by mě pak "netejraly" tolik myšlenky na to, že výplata nestačí. ale as už jen jako dobrovolník. práci jako takovou bych chtěla jinou. Takové malinké centrum, kde by se dělaly různé aktiviy pro děti, důchodce, lidičky, kteří by chtěli…tzn. různé ruční práce, vycházky, čtení knih atp. Víte, takové to "bezpečné místo".

Ne, nedělal bych práci webmastera, najal bych si někoho, kdo by dělal stejnou práci stejně nebo lépe než já. Každý člověk je zastupitelný a peníze mohou být (schválně nepíšu, že jsou) svoboda. Zřejmě by to byl můj webtechik Petr Coufal, který je velmi schopný a se kterým spolupracuji již mnoho let.

Věnoval bych se rodině, koníčkům a přátelům (pokud by mi nějací zůstali, protože bohatí lidé rychle kvůli závisti okolí přátele ztrácí a zůstavají jen ti opravdoví kamarádi).  

Avatárku, já si mylím, že by si tady chyběl a tenhle web bez tebe by nebyl ono, ale jinak souhlasím

Práci bych nenechala to vím stoprocentně, dělala bych jí dál, jen by si splnila svůj pracovní i osobní sen a podělila rodinu.

protoze me moje prace bavi tak bych ji delal dal ale uz by mi to nezralo nekdy tolik nervu

navic nic nedelat bych nevydrzel