Téma: Život s psychickou nemocí - je to vůbec život?

Text uživatele: Ahoj,

musí to být moc těžké, ale tak zkus nacházet životní naplnění v něčem jiném než v lidech...
Sport (individuální), umění, literatura, zvířata, filmy...

A to máš fóbii z neznámých lidí, nebo i z blízkých? Zkus najít blízkost někoho, kým se nebudeš cítit ohrožen...

Nebo třeba i někoho se stejným problémem... Mohli byste si o tom povídat, vzájemně se chápat a podporovat, trávit spolu čas a sdílet zájmy... Ať už by šlo o muže či ženu. O někoho jako partnera či kaamráda.

Uvědom si, že i my, kdo tímto netrpíme, jsme taky vlastně každou vteřinu svého života něčím ohroženi... Taky nám může někdo nebo něco ublížit, může nás nedopatřením srazit auto, můžeme uklouznout a spadnout ze schodů s následkem smrti...
Snaž se nepřipouštět si to... Vím, že to je asi slabá rada na psychickou poruchu, ale pokus se o to. Zkus si z každého okamžiku v životě brát to pěkné. ♪♫♫♪♪☼

Text uživatele: Jako psychoterapeut doporučuji zkusit na tohle někoho kdo dělá KBT ( najdeš na netu) Kognitivně behaviorální terapie Nevím odkud jsi, ale u náš je v tomhle fakt dobrej Olomouckej MUDr.Praško, mají velmi dobré výsledky. Každopádně se s tím dá něco dělat... držim ti palce, nezoufej, spoustu lidí to zvládlo a dnes žijou plnohodnotnej život a jsou šťastný

Text uživatele:   Já, kdybych nebyla alergická na pejsky a kočky a měla to co Ty. Tak bych si koupila obrovskýho hafana a celý dny bych s ním procardala po lese. Potom bych si koupila dodávku a celou ČR bych projela křížem krážem. Rádio na plný pecky, vítr ve vlasech, pejsana za zády a všichni by mě mohli bejt ukradenýýý.
  No, já vím.....

Text uživatele: čauky a co ti na to říkají na psychiatrii, že přemýšlíš o sebevraždě a ža se tvůj stav vůbec nelepší? Takhle to přece nejde, aby tě v tom nechali! Musíš najít svůj smysl života, pracovat na sobě, ne se tomu poddávat, brát svou nemoc jako šanci na změnu, přijmout ji do svého života, pochopit ji! Já mám diagnostikovanou sice "jen" středně těžkou depresi, lehčí formu sociální fobie a agorafobii, ale díky lékům žiju a to doslova. Je na to fůra knížek, teď jsem třeba dočetla "Deprese jako šance" od Anselma Grüna a byla opravdu skvělá. Musíš na sobě makat, život má přece nějaký smysl, nezahazuj ho, nikdy nevíš, co tě potká!!! Držim palce!!!

Text uživatele: 

Najdi si nějaký koníček(sport,příroda,četba)cokoli hlavně nesed jen doma a nelituj se.Dej svému životu smysl.Pořid si pejska ten je na samotu super,nebo si pořid potkána-zvykne si na tebe(je to moc chytré zvířátko nezabere moc místa pořizovací náklady 30kč pokud nechceš z PP.Bud pozitivní a věř ve své schopnosti.Jestli chceš mužeme si psát na lidech mě najdeš jsem-simona.pru,nebo na SKYPU-judaska4

Text uživatele: 

Neměla jsem přímo sociální fobii, ale jinou nemoc. Taky jsem si myslela, že se z toho nedostanu a nakonec se to povedlo. Dřív to nebyl život. Taky jsem x krát slyšela, že je vše marné. Změň lékaře, vyzkoušej jich třeba 100 nových, něco zabere. Ale hlavně to nesmíš vzdávat a musíš s tím bojovat. Sám se musíš hodně snažit dostat to z hlavy a zbavit se těch hnusných pocitů.  Držím Ti pěsti a snaž se - stojí to za to:) 

Text uživatele: 

jsem na tom uplne stejne moc rad bych si s tebou o tom popsal pokut mas zajem…mozna to prospeje nam oboum. kdyztak mail lasaklibor@gmail.com