Téma: Manžel podvodníček a zlodějíček - stydím se za něj

Ahoj, co na to říct? Rychle od něho ruce pryč  než tě stáhne někam ssebou a už se to potáhne s tebou celý život.

Když se vžiju do Tvé situace, tak bych s takovým nemohla být, takže bych se s ním rozešla, není to čestný člověk a asi se mu moc věřit nedá.

Přesně tak, nedá se mu věřit kdybychom spolu jen chodili, asi by to tak dopadlo - rozchodem. Jenže my jsme vzití a máme mimčo. Nojono, to tak dopadá, když se někdo brzo vdává a má hóódně brzo dítě..... pořád věřím tomu, že se to zlepší.... ale asi jsem pěkná naivka no

No, asi to nebude to, co bys chtěla číst, ale prostředí ve kterém vyrůstá vaše miminko ho bude formovat, ať už to budou tatínkovi zlodějinky nebo nelad mezi vámi, ani jedno není to pravé.... doufat ve změnu je velmi naivní. Stydět se za partnera je cesta do pekel... zvaž, o kolik času v životě ještě chceš přijít a jak se porovnáš třeba s dluhy a problémy, které tě v budoucnosti nejspíš neminou...  

   A on to ví co k němu teď cítíš? Mluvili jste o tom spolu?

Může se cítit méněcenný a tak se to snaží kompenzovat tím, že se snaží všechny ochytračit. To mu dělá dobře na ego. Ale třeba se pletu. Ale možné to je. Napadlo mě to u toho, jak jsi psala, že podvádí i v kartách. V tom může být ta psychika. Těžko říct.

Ano, je to tak - manžel má snížené sebevědomí a vynahrazuje si to tím, jak píšeš, že chce všechny ochytračit, mluvili jsme o tom i jeho sestrou a taky si to myslí. Má hodně kradených věcí doma, nemůžeme si pozvat koho chcem, protože by to mohl někdo poznat. Taky šíleně lže, vymyslí si klidně hned něco z fleku a naprosto byste mu to věřili. Diktuje mi co říkat/neříkat kamarádkám, koho můžu pozvat na návštěvu a koho ne. Mění si různé historky podlé svého, přetváří je. Podvádí v kartách i v jiných hrách. Jak může mít radost z výhry, když u toho podvádí? Je mi toto děsně cizí a dokonce odporné. Štve mě to, že to muž dělá. Chce prostě vyhrát za každou cenu, ikdyby u toho měl podvádět. Tohle nikdy nepochopím, vyrůstala jsem v rodině, kde jsme si nelhali, nepodváděli, nekradli. Když někde něco ukradne, ještě se mi tím chlubí a má radost kolik peněz "ušetřil". Nadává na lidi, každej je pro něho blbec, hňup atd. Ale klidně se s nima dá "přátelsky" do řeči. áchjo, jak mě toto štve! Taky hlavně proto, že nechci aby naše dítě žilo ve lžích, podvodech. Chci vychovat čestného, charakterního muže, což se bohužel nepovedlo rodičům mého manžela. Sám o své matce říká, že taky nemá problém se lhaním. Myslíte že se takový člověk můžer změnit, třeba za pomoci psychologa nebo nějakého terapeuta?

Hodná holka, to je povahový rys, něco zdědil po někom, něco bylo špatně ve výchově a v prostředí, kde vyrůstal. Musel by se změnit sám, musel by sebe vidět z tvého pohledu, musel by své chování přehodnotit, musel by to chtít změnit a musel by na tom vědomě a denně pracovat, až by se změna stala jeho přirozeností. Nevím, jak dalece je inteligentní, jak dalece je schopen si své chování a jednání připustit a uvědomit a pochopit, že to, co dělá je špatně. Naděje je vždy, ale otázkou je kdy? Pavla