Téma: Co člověka v životě obvykle nejvíce trápí - anketa

Vidím, že se moc trápíš. Chápu Tě, ale měla by ses pokusit odložit minulost a soustředit se na věci, které Tě těší...i když si umím představit, že teď moc k potěše nevidíš.

Každého trápí nejvíc ta jeho nejpalčivější věc, kterou aktuálně prožívá a určitě záleží na tom, co už prožil a co je pro něj v životě důležité, jaké má v té chvíli priority.

Před několika lety by mě asi nejvíc trápily vztahy, zda mám partnera, uspokojivý vztah, jestli jsem dostatečně ženská, neujíždí mi vlak atd.

Dnes mám priority jinak, protože vím jaká a kdo jsem a nikdo kdo by mi chtěl vnutit něco jiného neuspěje, vztah buď bude nebo ne. Neříkám, že se nestarám o to, abych měla uspokojivý vztah, ale když bude můj partner chtít jít dál, tak prostě půjde, můj život už nestojí a nepadá s muži. Ke svému životu je primárně nepotřebuji, umím být šťastná i bez nich.

To, co mě však trápí je právě to základní jako zdraví, práce a běžný život.

Veverko, máš pravdu. Na co je člověku úspěch v práci, krásný byt, služební auto? Ale taky - na co je prosluněné ráno, na co je oblíbená písnička v rádiu, vůně kávy, když se má z toho člověk radovat sám? Pořád se snažíme tu vnitřní sílu budovat, sebejistotu posilovat, jenže samy na to nestačíme. Rychlost, jakou jsou vyčerpávány je vyšší, než naše schopnost je udržovat. Napsala jsi krásně, že pociťováním vlastního štěstí děláme šťastné lidi kolem sebe. Ano, to je přesně to, co dokáže udržovat hladinu vnitřní síly - pocit štěstí. Samozřejmě, znám hodně lidí, kteří po mnoha letech vztahu nepociťují lásku a přesto dokážou být šťastni. Mají děti, které je dokážou dobíjet, mají práci, ve které třeba zachraňují životy. Je na každém, jak si nastaví životní priority, jak si to srovná v hlavě, ale já to mám taky jinak, potřebuji lásku partnera. Přesto, že moje práce je náročná a můžu být snad hrdá na to, že se mi daří ji zvládat, přesto, že učím a myslím, že mě mají studenti rádi, mám kde bydlet, na klíně mi přede kočka, mezi mraky prosvítá slunce, přesto všechno je mi smutno, protože tu v neděli v sedm hodin ráno, šestého března sedím sama, sama si uvařím kávu, sednu si k ní a budu přemýšlet, jak utišit ten pláč své vnitřní síly...

     Myslím, že nejvíc lidi trápí láska a vztahy obecně.  A z poloviny si za to člověk může sám.

myslím, že problém je v naší konzumní "přežrané" společnosti, lidi se mají  /většinou/ mnohem líp než se měli kdykoliv v historii a nemusí usilovat o holé přežití, takže řeší rádoby problémy. Pokud někdo žádný problém nemá, tak si ho vymyslí, aby měl co řešit a nad čím fňukat. Co jsem se natrápil tím, že nemám a pravděpodobně nikdy mít nebudu miliardářské sidlo na riviéře ve Francii....kdybych ho měl, asi bych zase řešil, že sousedovo je ještě lepší, blíž k moři atd....lidi nikdy nebudou spokojeni, pokud si neuvědomí, že jsme tady všichni jen na návštěvě.

"Aby byl clovek stastny, musi mu ke stesti stale neco chybet."  Bernard Le Bouvier de Fontenelle

Láska bolela vždy. A nenaplněná obzvlášt. Frantiček to vystihnul přesně, naše kounzumní společnost už neví co by...

 Ale jak již bylo řečeno dříve, podělit se s někým blízkým o prožitek je k nezaplacení. Ať jsem chudý či bohatý, pokud mám vedle sebe prázno, je to k ničemu.

Ahoj, ja si myslim,ze cloveka(nebo teda aspon me) nejvic trapi, kdyz se o svoje stesti a zazitky nema s kym podelit. A je jedno, jestli to jsou kamaradi nebo partner. Mela jsem partnera, ktery se mnou jakoukoli radost odmital sdilet a mym problemum se vysmival. Takze vim, ze ani kdyz mate kamarady a pritele a neklape to tak, jak ma, tak jste nestastni.
Clovek je proste tvor socialni a proto si myslim, ze hlavni je mit svuj zivot s kym sdilet.... 

Děkuji za krásné odpovědi všech.

Veselko, jo jo, víš to dobře, že se celkem trápím, jak jsem naťukla i v jiných tématech. Na druhou stranu bych možná podobnou úvahu napsala i nedávno, kdy jsem měla radost z partnerského vztahu, protože člověk je neustále svědkem příběhů lid kolem sebe.

Poslední dobou mám takovou teorii, že člověk nikdy nemůže mít v jednom okamžiku naráz všechny radosti, co mu život přinese celkově.

Před lety jsem si přála něco, co už je teď skutečností, ale zase už třeba nežijí někteří moji příbuzní a chybí mi. Současně si taky přeju spoustu věcí, za pár let možná budou některé z nich skutečností, ale už třeba zase ztratím plno z toho, co mám teď...

Proto asi nezbývá, než aby člověk vždy s pokorou přijímal to pěkné, co daná doba nabízí, protože už se to nemusí za čas shodovat, i když zase přijdou jiné radosti...

Bianco, myslím, že máš dost podobné myšlení jako já

Píšeš, že učíš. Taky za čas budu, pokud ted dodělám školu.

I s vámi ostatními dost souhlasím a ten citát je hodně výstižný.

Jinak bych ještě asi řekla, pravdou je, že člověk má kolem sebe plno lidí, kteří jsou pro život důležití. Sama mám dost dobrých přátel a stále sjem plna pocitu, že bych pro ně udělala skutečně hodně.

Poslední dobou si ale stále více uvědomuju, že i když třeba dokážu být dobrá kamarádka, jak říkají, a stejně tak plno lidí pro mě znamená opravdové přátele, stejně nakonec člověk pocítí, jak každý máme svůj život a po hezkých společných chvílích odcházíme každý svou cestou...

A zase přichází myšlenka na důležitost partnerského vztahu se vším, co v ideálním případě přináší.

Pravdou ale asi také je, že kdybych třeba teď zjistila, že mám nějaké vážné zdravostní problémy, celý můj pohled na svět by se přetočil ke snaze a přání být zdravá.

K tomu mě tedy ještě asi taky napadá, Bianco a další, i ten smutek a prožívání trápení z nenaplněné nebo z pokažené lásky je formou stresu, který našemu zdraví rozhodně neprospívá, a tak vždy místo smutnění vyběhněme ven do slunečného dne, ať jsme co nejvíce v kondici, tělesně i duševně, až třeba za čas přijde to, co nám teď schází ☼

Ať se Vám všem daří a jste co nejvíce šťastní ve všech směrech!!

Hlavně ty, veverko, najdi svůj klid a štěstí...

Já to asi vezmu odjinud, ale mě nejvíc trápí, že se ztratila VÍRA a s tím spojené lidské počínání.

Přemýšlím v jakém pořadí mají lidi trápení ... jestli zdraví, peníze, vztahy nebo jiné.

Já beru za klíčové zdraví, vztahy a pak peníze. 

Děkuji za toto téma ... mám rád tento typ témat.