Téma: Drobné vítězství člověka nad hmotou

Kdysi kdosi v megahyper mi ukradl nákupní vozík s fungl novou pětkou. Nu což,  vyronil jsem kýbl slzí a zavolal Sally-raď.   Ovšem, když se trestný čin opakoval potřetí, napadlo mi něco o zbytečnosti házení mincí do kanálu. Též se přihodilo, že potřebný peníz nebyl v inkriminovanou dobu po ruce a bez náklaďáku se nakupuje na draka. Nejprve jsem zkusil různé mince již neplatné. Vyhrála mosazná kačka s holkou, co právě sází lípu. Když se poztrácely do poslední, zastoupily ji všelijaké žetóny, ale pořád to nebylo ono. „Všechno je někde hotový, stačí se jen dívat…“, říkával můj starší kolega.

Situaci nevyřešily podložky a kroužky všeho druhu, až… až při likvidaci zbytků instalatérských padlo moje astigmatické oko na plastovou trubku rozměru 25. Technologický postup je jednoduchý, a spočívá v obrobení průměru na 24,2mm, což je přesně rozměr desetikačky nebo eura, jak chcete a odříznutí na tloušťku 2mm. Až sem se nápadu shovívavě smějete  a právem. A teď si představte, že kroužek uvážete uhlíkovou (! ) nitkou na klíče, co máte stále u sebe, v pravý čas vsunete do vozíku, odemknete, zatáhnutím se pružný kroužek vysmekne a máte vozík bez lákavého platidla, kdykoli je třeba. Na závistivé pohledy rentiérů nedbejte.