Téma: Jak získat náklonnost dítěte, dětí

Univerzální rada snad ani neexistuje. Každé dítě je jiné a člověk tak už nějak vycítí, jakou taktiku zvolit. Jen s těmi rozmazlenými je to trochu těžší.

U nás fungujou " kokinka", ale třeba i mandarinka, slané tyčinky.....   Ale hlavně jim nechat čas, ať se rozkoukají, do ničeho nenutit. To se pak zaseknou.  

Ptát se na to, co je zajímá, co je baví. Chtít ukázat třeba jejich oblíbené hračky. A především-a to jde(asp. mě)docela snadno, když nejsem jejich rodič-tedy ona "autorita", s nima blbnout a vykašlat se na to, že jsem dospělá-to se pak dějí divy. Často si je takto získám, aniž bych se nějak snažila. Plazit se po kolenou, vydávat různé zvuky nebo převlékat panenky... vždy se něco najde.

  Hrát si a u toho si povídat. Zlobivé a zuřivé zaměstnat, dát jim "důležitý úkol" a mluvit a mluvit a mluvit. A na všechny děti zabírají zvířátka a je jedno jestli pejsek, leguán nebo andulka.

Jasně, všechno je pravda... Na mě děti reagují dobře, přitulí se ke mně a hrají si se mnou i děti, které se jindy chovají jinak, alespoň podle jejich maminek... Nejde o nic jiného, než se změnit v dítě, je to jednodušší, než požadovat po dětech chování dospělých... Stejně jako když se potkají dvě auta v kopci a je třeba couvat... V tom případě couvá auto z kopce, páč to má snadnější a výsledek se dostaví, třeba v podobě zvednutého palce jako poděkování... Prostředníček si prohlédnete, když necháte couvat řidiče do kopce... V případě mého vztahu k dětem je výsledkem získání sympatií u jejich maminek a to je k nezaplacení...

Kousek pravdy mají všichni, souhlasím hlavně s Leňou a Medvědem. K dětem si člověk najde nejlépe cestu tak, že jim ukáže, že i když už je dospělý, byl taky jednou malé dítě a nezapomněl na to, jaké to je. Prostě umět občas úpně vypnout a zablbnout si jako malé dítě, ale současně se zase včas přepnout do role dospělého, když to blbnutí třeba začíná vypadat nebezpečně - to je poměrně dobrá cesta k většině dětí, až na nějaké spíše extrémní povahy, tam je to samozřejmě těžší.