Téma: Kdo na tom byl a je v dětství lépe - dříve narozené nebo nynější děti?
Když srovnávám dnešní dětství a dětství nás, kteří jsme nad čtyřicet a více, tak se ptám kdo je a byl na tom líp?
Ano, neměli jsme mobily a 80programů v TV, neměli jsme Play station a počítače. Měli jsme "jen" hry, které jsme si sami vymýšleli, pili vodu z pumpy, plno kamarádů a kamarádek, učili jsme se bruslit a lyžovat sami, jedli šťovík a v zimě se vraceli celí zmrzlí domů ze sáňkovačky za tmy.
Na podzim se pekly brambory v ohništi a nebo jezdili na kárkách a neměli brzdu, jen své paty.
Za event. zranění nikdo, nikoho nežaloval, byli jsme sami za sebe zodpovědni a doma bylo vyúčtování. Vlezli jsme do jakékoli kaluže a nic nám nebylo. Otylé děti byly vyjímkou... proč?
Láhve pro kojence byly ze skla a tudíž sice rozbitné ale, bez chemikálie...no jiné jedy byly určitě zase jinde ale i tak, kdo je na tom líp?
Děti dneška a nebo určitá porce kreativity a samostatnosti? Jak to kdo vidí... zeptat se dnešních ratolestí, odpoví vám, že jste žili v pravěku.
Jak to vidíte vy ostaní?
Reakce čtenářů
Vím jistě, že moje děcko by moje dětství nebralo a já jeho taky ne. Na nás bylo kladeno více nároků co se týče prací doma a na ně co se týká školy (v rámci ZŠ).
Neberu to "pracovně"i když ani to není až tak na škodu...beru to z pohledu kamarádství, kreativity z vlastní iniciativy a tak...nemá to být vážné téma ale spíše, pohled na věci kolem nás...a určité porovnání z hlediska udělej si sám...
Tak na průšvihy a podobné jsme si se synem fifty-fifty.
Dala bych přednost zase tomu "pravěku", kdybych si mohla znovu vybrat. Byla to doba pro děti přijatelnější, než dnešní. Nároky, jaké jsou dnes na děti kladeny ze všech stran, jim ubírají čas dětství, bezstarostnost.... a velké sociální rozdíly jim křiví duši. A obezita? Tak ta byla opravdu spíš výjimkou, než jako dnes - normou.
Bylo to tak jak píšeš. Četli jsme dobrodružné knihy a potom jsme si hráli na indiány nebo Rychlé šípy.Nikdo s tím nic neuděláme.Jsem přesvědčen že kdybychom byli v dnešní době děti, tak bychom se nelišili v ničem a seděli také u PS a hráli hry.Ale je také mnoho dětí které se věnují sportu a to je dobře.
Jenže toto stejný o mém dětství tvrdil můj tatínek. Že oni to měli tak a tak a že to bylo lepší, že ty dnešní děti( jako já) nic nemusí, že on musel obstarat krávu a kozu, a na chleba dostal sádlo a dokázal si toho vážit.
Tyhle stesky jdou s dobou a věřím tomu, že jednou moje dcera bude tvrdit svým dětem, že ona když byla v jejich věku tak že musela chodit do školy, ne sedět doma před PC a poslouchat paní učitelku přes skype...
Na to asi neumím odpovědět, protože každá doba něco přináší. Ale možná se trošku víc přikláním k té době minulé, protože byla větší lidská pospolitost. Teď jsme všichni (i já) schováni za našimi mobily, laptopy, počítači a notebooku a přes samé monitory ani nevidíme své známé, se kterými se stále méně a méně setkáváme.