Téma: Žijeme v provizoriu jako cikáni bez nábytku

Za určitých okolností a po omezenou dobu se jistě v provizoriu žít dá. Má to však háček, postupně Ti to bude vadit čím dál tím víc a to rozhodně vašemu vztahu neprospěje. Sice to má i malou výhodu, protože z každé změny k lepšímu se budeš dost dlouho radovat, ale...všeho s mírou.

Přístup Tvého manžela se mi nezdá úplně v pořádku. Samozřejmě ho chápu, že je to zkrátka velká investice, ale ne vše se musí pořizovat najednou, takže by svůj názor měl podle toho trochu upravit. Protože takové bydlení dlouhodobě jistě uspokojivé není.

Je to samozřejmě i otázka peněz, kolik si vůbec můžete dovolit. Nicméně dá se postupně zařizovat i s menšími výdaji.

Větu o šroubech, které se nedají sehnat ignoruj, protože je to nesmysl. Neříkám, že se dají koupit všude, ale zcela jistě se tyto nebo jiné náhrady sehnat dají. Je spíš jen výmluva.

Ještě bych dodala, že vše je také otázka údržby a takto provizorní domov se jistě neudržuje úplně příjemně, takže bych s klidem značnou část údržby přesunula na manžela, ať si to tedy dělá sám, když mu to připadá v pořádku.

Můžu mít jednu otázku? Co vás vedlo k tomu, abyste šli do paneláku, místo vyřešení problémů v původním bydlišti? Já jsem panelákové dítě, nyní žiji v domku a už bych prostě neměnila. Nemáme to ideální, spousta nedodělků atd. , ale do bytu už bych dobrovolně nešla.

Nevím o tom nic, ale trochu to na mě dělá dojem pohodlnosti ze strany manžela.

ahoj veselka, dik za nazor, do panelaku sme sli, pretoze sme nesehnali dom do pronajmu.hledali sme asi rok a sme se rozhodli pre panelak, ale je to hrozne tazke, ani jeden z nas v panelaku este nezil a zazili sme teda kulturny sok.mala si pravdu v tom, ze mi bude provizorium vadit stale viac, momentalne mam pocit, ze to je najvacsi problem na svete a ze nic horsieho uz nie je, cize mam uz black out, zatmenie mozgu a som katastroficky fixovana na kupu nabytku.uz nan cakam 5rokov, vzdy som dufala, ale tu v panelaku je to nejak viac vidiet.predtym sme zili v dvoch izbach, teraz v styroch.pokusim sa to nejak vyriesit, mne len dobre padlo, ze som o tom mohla pisat, pretoze hovorit o tom s priatelmi sa zda intriganske a s neznamimi trochu chore.dakujem este raz za tvoju reakciu.

Není zač. Mnohdy "jen" vypovídat pomůže.

Problém je evidentně v chlapovi. Odpověď spíš nechám na ženské osazenstvo. Je škoda, že asi nevyděláváte, že byste si řekla no nic, jdu nakoupit nábytek sama. Ale je pravda, že tady o těch dražších věcech by měli rozhodovat oba. No každopádně Vám nezávidím. Asi máte šetrného manžela a to se pak těžko žije a bydlí.

Nepíšeš, jestli i v jiných věcech tak omezuje Váš život. Má to být přece Vaše hnízdečko, to nemáš i Ty šanci se k něčemu vyjádřit a chtít žít podle svých představ? Není to přece  o tom, ukázat návštěvám, jak žijem, ale především o tom, jak se v bytečku bude žít Vám oběma....

nie, v inych veciach ma neobmedzuje. vcera prisiel s tym, ze mi chce ukazat aky gauc chce a zaviedol ma ku svojmu kolegovi, ktory ma ten gauc o ktorom sniva, lenze on ho ziskal za par supek z aukcie a my tiez musime mat to stastie a najst ten isty na internete za podobnu cenu.Chcela som kupit ten isty v novom, ale tie gauce uz staiahli z vyroby.je to dost stary model, ale pekny, tiez sa mi paci.ked si tu opakovane citam tie clanky, co sem pisem, zda sa mi moj zivot taky absurdny, neviem si poradit zo svojim chlapom.to by bola asi dalsia tema k mojej zbierke starosti.stratila som uz objektivitu, preto som rada za vase nazory.dakujem este raz.